Take It Easy
Nedorozumění I
Všechny osoby v tomto příběhu jsou fiktivní. Jména jsou pozměněna a letopočty zkresleny. Děj je vymyšlen, ale počasí je pravdivé. V případě, že se v něm někdo poznává, činí tak na vlastní nebezpečí.
Marie Humrová bývala v polovině 30. let 20. století kyprá, živá dívka. Žila v jihočeské vísce Klikov. Se svým manželem Adolfem měla dvě děti. Dceru Josefínu a Alžbětu. Josefína se ve svých 25 letech vdala za lesníka Karla Tittelbacha. Alžběta odešla studovat práva do Prahy. Dva roky po absolutoriu na právnickém liceu v r. 1980 se zamilovala do pražského veksláka Alexandra Tintěry. Po žhavém a nedlouhém vztahu se v r. 1981 za něho vdala a v prosinci 1981 se jim narodil syn Bronislav. Malý Broník byl skrytý introvert, libující si v zabíjení masařek u babičky na půdě. Koncem osmdesátých let už měl dvě speciální plácačky a troufl si i na královnu a malého bratrance Románka. Po ukončení docházky na základní školu úspěšně zvládl přijímací zkoušky na Jihočeskou univerzitu v Č. Budějovicích, pedagogická fakulta se zaměřením na výpočetní techniku. Láska k počítačům a vším, co s nimi souvisí začala u Bronislava pozvolně přerůstat v mírnou deviaci. Na univerzitě patřil mezi premianty a místo randění s děvčaty se raději věnoval sestavování počítačových stanic. V prvním ročníku se platonicky zamiloval do Wordu a ve třetím ročníku mu vedle procesorů zlomil srdce Excel. Ve čtvrtém ročníku začal koketovat s Novellovskými sítěmi.
Po ukončení Jihočeské univerzity s duhovým diplomem a s celkovým průměrem 0,98 byl přijat na Karlovu Univerzitu, obor informatiky se zaměřením na viry a ostatní počítačová onemocnění.
Babička Marie z Klikova v domnění, že z malého Broníka bude pan Doktor, začíná pravidelně marodit. Projevují se u ní první příznaky Bulimie a Alzhaimrovsko-Parkinsonův syndrom v podobě věčně špinavé, kostičkaté zástěry. Posledních šest let se na Klikově nebývale přemnožily masařky a komárům se také výborně daří. Děda Adolf zemřel před sedmi lety. Citově se zhroutil z odchodu Jožky Černého od Moravanky. Na rapšašském hřbitově mu při posledním rozloučení zahrála Klikovanka s kapelníkem Karlem Čurdou jeho nejoblíbenější flák „Plují lodi do Triany“. Pro velký úspěch přidala narychlo secvičenou queenovskou flákotu „We are the Champions“.
V období, kdy Marie Humrová potřebovala citovou podporu a přítomnost blízké osoby ve svém okolí, se rozhodla napsat dopis svému malému Broníkovi do Prahy.
Přepis dopisu z 12.6. 2002 (psán ručně):
Milý Broníku,
moc se mi po tobě stýská. Včera jsem vařila buchtičky se šodó, ale šodó se mi trochu připálilo. Tak jsem ho dala koze Líze. Ona hodně mečela a chtěla mě potrkat. Jenže zapomněla, kráva stará, že nemá rohy. To víš už je taky hodně stará jako já. Tak jsem jí za trest tři dny nepodojila. Králíci se tenhle rok přemnožili. Ve druhém a čtvrtém kotci se vyvátila dvířka a každý večer tu někdo podezřele dupá po dvorku. Slepice málo nesou a Miládka chcípla. Víš jaká Miládka? Taková ta strakatá, co se vždycky krčila na tom vrchním bidýlku. Pořád se tak divně tvářila a dneska ráno, když jsem přišla do kurníku, tak ležela pod bidýlkem. Tak jsem jí vzala a zahrabala do kompostu. Jahody se tenhle rok vydařily. Jsou velké jak tenisáky a sladké jak med. Punťa včera utekl od boudy a vrátil se až dneska ráno. Hajzl jeden. Za barákem roste hodně křenu a rybízu se taky urodilo hodně. Akorát to nemá kdo jíst a rozdávat po vesnici mě to už taky nebaví. Scházíš mi tu Broníku. Masařky na půdě bzučí tak, že ani neslyším večerní zprávy. Včera navečer mi dvě zalítly do kuchyně a posraly mi povidlový buchty. Tak jsem je bacila tou tvou plácačkou – tou menší tmavě modrou, víš kterou? Jedna stejně ulítla.
V sobotu byla na rychtě hasičská zábava. Předevčírem mi o tom vyprávěla Buštová od vedle. Ten její se tam taky ožral jak prase. Starej Bušta je stejně ožralej celej život. Mirka Čupová – víš která, ta jak chodila s tebou krmit králíky a na houby. Tak ta tam prej stropila ostudu. Sundala si prý bundu a začala tancovat na pódiu nějaký hop hap nebo hap hip. Já nevím, já ty Vaše ztřeštěniny neznám. Doufám, že v tý Praze nepiješ alkohol a nekouříš. Víš jak to škodí zdraví a kalí rozum. Věnuj se tý svý doktořině a jednou mě pěkně vyléčíš.
Akorát šťovíků je tenhle rok nějak málo. Vzpomínám si, jak ti vždycky chutnaly. Běhal si po zahradě se srpem a pořád ses s nima ládoval. Já ti vždycky hubovala, že jsou pochcaný od psa a že chytneš žloutenku. A tys mě neposlouchal a tolik ti chutnaly. Máte v Praze taky nějaký šťovíky? Kdyžtak mi přivez nějaký na ochutnání, ať vim, jak chutnaji pražský šťovíky. Ba ne – nedělej si starosti.
Broníku, přijeď aspoň na týden. Stýská se mi po tobě a potřebuju pomoc na gruntě. Posíkneš trávu, dáš králíkům a domluvíš tý Mirce, ať tak nevyvádí.
Koza by tě taky ráda viděla a Punťa by zase začal štěkat.
Čekám tě a přivez mi nějakou meducínu na vrzavý kolena.
Ahoj babička
Bronislavova odpověď z 21.6.2002 (vytištěná na laserové tiskárně):
Ahoj baby,
thanks za letter. Tolik džouků jsem za poslední dva roky nikde neslyšel. Takže Mirka se vysmažila na dýze jo? To víš, vona jede v perníku a byla vždycky trochu out. My jsme tady v poho, občas si šlehnem trochu trávy, ale jinak jsme čistý. Moc šťovíků tu po náměstích neroste, ale mariány je po balkonech dost. Akorát Kliftonům se to nějak moc nezamlouvá a maj s tím občas problém. Pětikoule to vždycky zajistí, aby byli v poho. Předevčírem přišel nějakej novej a začal vychylovat, tak jsme mu museli vysolit litr a pak se srovnal. Alkohol nepiju, neboj, akorát někdy lehce zakalíme, ale po ránu se srovnávám kofeinovkou. Zábavy tady nejsou in. Když se chceme trochu pobavit, tak dáme squash nebo bowling a sázky pak kolektivně prolijem. Škola mi jde dobře, zápočty jsem vymák a zkoušky taky. Naši se smaží v Barce a já lítám po praxi. Instalujem nový firewally a odlaďujem sítě. Gates se zbláznil a vychrlil novou beta verzi, tak jsme z toho na prášky. Je to nestabilní a pořád to padá. Předevčírem zhasnul na hoďku celej Siemens a záložní zdroje se zadrhly na jižní spojce. Říďa to těžce rozdejchával a málem si provrtal tykev. Nakonec jsme záložní data vyexportovali na imaginární disky v kotelně a sítě jsme odinstalovali. A dali jsme tam znova tu alfa verzi. Akorát jsme nemohli najít licenční čísla. Měl je logistik v plášti na věšáku. To si nedovedeš představit, kolikrát jsme to museli defragmentovat. Restart se povedl a říďa se srovnal.
Včera jsme šli do Cine na Kruh dvojku. Docela to šlo, ale oproti jedničce dost nezáživný. K obědu jsme měli Čínu a k tomu navíc Ret Hot Chilli Peppers. Tak jsme byli jak ohniví mužíčci. Navečer jsme dali Tequilu a srovnali jsme se. Áčko je teď out, takže musíme valit do práce šalinou. Je to celý rozvrtaný a bude se to natahovat až na Ruzyň.
Baby, byl bych happy, kdybych mohl za tebou jet. Ale my musíme dodělat ty sítě, jinak Kastnera Dojčové zaživa vypreparujou a vysajou mu mozek brčkem. A to si na hrb vzít nemůžeme. Jakmile tenhle job dofinišujem, tak za tebou přivalim. Tutti frutti.
Pozdravuj Mirku a trochu mi jí dostaň do absťáku, dám s ní pak větu.
Punťu u boudy lehce nakopni, aby se mu trochu spojily přepálený spoje co má v tý vyhořelý trafačce.
Měj se fain, don´t worry be happy.
Broňa
Babiččina odpověď na Bronislavův dopis (psán ručně) z 29.6.2002
Milý Broníku,
Děkuju ti za tvoje psaníčko. I když bylo dost krátký a hodně věcem z tý Vaší doktořiny nerozumim, tak mě moc potěšilo ty hajzlíku línej. Už kašleš na starou bábu, co? Mirku jsem včera potkala před samoškou. Měla takový červený vlasy, modrej batoh na zádech a hodně pih na rukách.Tak jsem jí vzkázala, že ji chceš pozvat do toho Abstinentalu na limču a popovídat si s ní o vědě. Ona byla z toho hodně šťastná. Taky tě pozdravuje a že prej máš přivézt nějaký nový vzorky z tý vědy nebo co. Vypadá jako hodná a slušná holka. Akorát když jsme se loučily, tak se nějak roztřásla a rozplakala dojetím. Tak přijeď prosím tě brzy, abys jí trochu rozveselil.
Pak přijel před samošku mladej Mirek Tomíků – ten, jak se nedostal na tu lesnickou školu kvůli známkám. Tak teď dělá u těch novejch esenbáků a začal mi vyprávět, že by všechny smaženky sbalil. Tak jsem mu řekla, ať si koupí raději obložený chlebíčky a v neděli ať přijde, že mu dám brambory s mlíkem.
Včera jsem chtěla trochu nakopnout toho Punťu, jak jsi psal, ale zapomněla jsem si v kuchyni na sporáku brejle. Tak jsem kopla do boudy a ta se rozpadla. Punťa teď spí ve spižírně. Lízu už dojim. Akorát má trochu namodralý vemeno a to mlíko je nějaký řidší. Na návsi vylepili ohromnej plakát. Jsou na něm takový scvrklí staříci a šklebí se, jak kdyby snědli kolečko těch šťovíků. Kalbačová ze samošky mi řekla, že to jsou nějaký kameni a že se valí do Prahy. Tak si dej pozor, ať něco nechytíš. To víš, já už jsem stará a moc tomu nerozumím.
Hlavně se Broníku, pilně uč, ať je z tebe šikovnej doktůrek. Asi to bude hodně těžký ty Vaše operace – solíte litry, inhalujete nějaký valy, preparujete kantory… To víš, to za nás nebejvalo. Za nás byla akorát tak sádra a strychnin na věčnej spánek.
Jsem ráda, že chodíte do tý školy čistý. Nakonec musíte jít všem lidem a pacientům příkladem! Hlavně nelezte moc po těch balkonech, aby se Vám něco nestalo. Ty šťovíky ti tady nikdo neukradne, neboj.
A máš nějakou dívku, Broníku? Jestli ne, tak si tady u nás na Klikově vybereš. Je tady hodně pěkných děvčat. A když přijede pan Doktor, tak je pak nestačíš od sebe odhánět.
Já budu pomalu končit. Uč se, hlaš se, chovej se.
Brzy se na mě přijeď podívat a napiš.
Ahoj babička
Bronislavova odpověď z 13.7.2002 (napsána ručně na 2,5 m dlouhém proužku toaletního papíru):
Nazdárek baby,
díky za tvůj letter, už nebyl tak hustej, ale i tak jsem byl long time happy. Píšu ti na tenhle papír, protože v tiskárně nám došly a čas na psání dopisu mám akorát tady na trůnu. Doufám, že to pochopíš a nebudeš to nějak po vesnici rozmazávat…. Milá bejbičko, velice rád bych za tebou přijel ti pomoci i se vzorkama pro Mirku, ale naneštěstí jsme včera našli další díru ve firewallech na Ruzyni. Tak to tam musíme zaplátovat. Kastner se po 2 týdnech vrátil z Bohnic a začal souvisle mluvit. Němci tu SW havárii rozdejchali, akorát ho přeřadili na místo svačináře. Roznáší koprům prášky na uklidnění a v poledne pomáhá při výdejích obědů. Včera mi dal málo máku na nudle, tak jsem mu schválně zauzloval tkaničky od bot. Rozbrečel se na šatně, že nestihne terapii, tak jsem mu půjčil žabky. Ty, jak jsi mi koupila k předminulým vánocům na senoseč. Když se druhý den vrátil, tak se sbalil a odjel na další týdenní pozorování.
Ten vyšahanej Mirek Tomík dělá u Kliftonů ? Tak to je nářez, co já si pamatuju, tak propadal i z těláku, ale každý svého štěstí strůjcem. Pohlídej ho, ať mi na Mirku nešahá. Sháníme distributory i u Vás na jihu. A když dobře rozjede business, tak může přeskočit na regionálního reprezentanta. Nevíš, kde Mirka teď pracuje ?
Je mi líto, že jsi Punťovi rozkopla boudu, ale až přijedu, tak mu nějakou novou sestavím. Jestli pořád neštěká z toho, že mě dlouho neviděl, tak si baby vem tu mojí papírovou masku. Tu, jak jsem v ní byl před 13 lety na včelařským karnevalu sám za sebe a vyhrál jsem. Doufám, že jí nesežraly moly, je v předsíni v tý žlutý skříni.
Předevčírem jsem byl s docentama na kamenech. Docela dobrý, Mick běhal jak střelenej, Keith se přechlastal a Ron zase přehulil. Jedinej Charlie byl v klidu. Kdybys baby chtěla chlapa, tak bych ti ho zkusil nabrnknout. On je na ty jižní typy. Ale asi bych se do jeho blízkosti nedostal … leda v přestrojení za volně letící masařku. Ale než bych našel a nalepil si ty polystyrenový nožičky, tak by mi ty kameni stejně uletěli do Budapešti.
Škoda baby, že nemáš v chalupě komp. Mohli bysme chatovat na netu. Já bych ti řek ICQ a byli bysme forever online. Když to dobře půjde, tak bych ti na podzim přivez noťas a spáchali bysme to. Zeptej se prosím tě Jirky Halamků, jestli je v blízkosti tvý chalupy nějakej talíř. Když tak se na něj napíchnem.
Holek je tu spousta, ale většina jich je na jehlách. Já mám radši ty na podpatku. Párkrát jsem se láskou rozhořel, ale když mi začal stýkat po tvářích ten voskovej nos, tak jsem to radši utnul.
Budu muset pomalu končit, protože se dostávám do off-line.
Měj se pěkně a brzy se uvidíme. Pac a pusu
Broník
Povídka ke stažení ve formátu PDF: