Take It Easy
Stručné recenze toho, co jsem v nedávné době viděl
Čas, který mi zbývá na jednoho z mých největších koníčků, je poslední dobou opravdu symbolický (práce, bejbátko, sport, fáze REM, pokus o výchovu nevychovatelných dětí atd.). Pokud vyšetřím nějaký okamžik na filmy, většinou to bývá tak kolem půlnoci a to ještě za předpokladu, že se mi předčasně „nezatáhnou dekly“. V takovém případě sleduji film "seriálovým" způsobem...
Filmy si osobně rozděluji do pěti kategorií:
* * * * Absolutní špička – film zanechává ve mně stopy po zbytek života, „musím vlastnit originál DVD“, herecké výkony, hudba, režie jsou dokonalé. Film mohu shlédnout 3x za sebou aniž by to zanechalo na mé osobě duševní následky a dílo neztrácí na své unikátnosti ani v průběhu času. Při půlnočním probuzení uprostřed lipenského pralesa odrecituji představitele hlavních rolí, režiséra a autora hudby.
* * * Perfect – film zanechává ve mně stopy po zbytek večera, „musím vlastnit alespoň kvalitní kopii DVD pro vlastní potřebu“, herecké výkony, hudba, režie jsou výborné. Film mohu shlédnout 1x za rok, aniž by to zanechalo na mé osobě duševní následky a kdykoliv si vzpomenu na název filmu (i po páté Pilsner Urquell).
* * Jde to – čas, strávený u tohoto dílka nepovažuji za plonkový a dá se říct, že světlejší okamžiky převažují nad hluššími místy. Většinou tam někdo z herců nebo nějaká složka (hudba, režie, střih, zvuk, triky, klapka atd.) vyčnívá a je vlastně důvodem tohoto skromnějšího – nicméně nešpatného ohodnocení. Jak praví (ne)svatý Václav: „Je to takový (ne)vítěz“. A já dodávám: „… a (ne)má se za co stydět.“
* Ztráta času – čas, strávený u tohoto nedílka považuji za ztracený a potencionálně využitelnější k bohulibějším činnostem (vlastní manželka, nevlastní syn, stříhání nehtů na nohou apod.). Zámysl byl možná dobrý, ale realizace chabá a s trouchou nadsázky se dá říct až abstraktní. Už nikdy víc.
0 - Totální katastrofa – libovolný časový úsek, přetrpěný u takového škváru považuji za neproduktivně ukrojenou část života a omlouvám se 1) svému svědomí za citové vybrakování, 2) své televizi, dálkovému ovladači a přehrávači DVD za jejich amortizaci. Uvítací projev Gustava Husáka na XVI. sjezdu KSČ je proti tomu mysteriózní thriller.
Takže, pojďme na to:
Nejvyšší nabídka /The Best Offer/
Režie: Giuseppe Tornatore, Itálie 2013
Hodnocení: ***
Herecký koncert Geoffreye Rushe, hudba: Ennio Morricone (už zde bystrý čtenář zpozorní!), přehlídka krásna, průběh dražeb, trochu deviantna osobních charakteristik hlavních postav, místy mysteriózní atmosféra. „Prostě“ jsem se stal svědkem kvality. Některé pasáže v posledních 40% filmu bych poněkud zkrátil, ale jinak bohudík nemohu filmu nic vytknout. Stačilo málo a měli jsme tu další absolutorium. Předpokládám, že Geoffrey ještě neřekl své poslední slovo…
Rivalové /Rush/
Režie: Ron Howard, USA, Němcko; Velká Británie 2013
Hodnocení: ****
Poprvé v dějinách ramonestevez.cz uděluji absolutní špičku. Takto má – dle mých měřítek – vypadat dílo mistrů. Velice stručně: mistrovské herecké výkony, spád filmu, hodobóžová hudba, vhodně zakomponované dobové záběry F1 a lidský příběh. Jen tak na okraj dodávám: nejsem žádným fandou F1 a možná jsem byl lehce ovlivněn nostalgií doby, kdy jsem – coby klouček – registroval pouze fakt, že Niki Lauda je „ten, co mu shořela polovina obličeje“. Málem jsem si rozbil hlavu při běhu do první prodejny pro originál nosič tohoto díla. Bravo…
Nedotknutelní /Intouchables/
Režie: Olivier Nakache, Eric Toledano; Francie 2011
Hodnocení: ***
Již dlouho jsem neviděl film, jenž by dokázal skloubit humor, téma k zamyšlení, malou dávku napětí a drobné chvění z budoucího vývoje. Jednoduchý příběh těžce zazobaného paraplegika a jeho přistěhovaleckého asistenta toto vše však nabízí měrou vrchovatou. Myslím, že se povedl „mistrovský majstrštyk“ bez amerických kýčovitostí, mediálně provařených ksichtů a přehršle násilnických scén. Chraň nás ruka páně před případným americkým remake! Dílko pohladí po duši a nezbývalo mnoho ke čtyřhvězdičkovému absolutoriu. -Howgh-
Kůže, kterou nosím
Režie: Pedro Almodóvar; Španělsko 2011
Hodnocení: **
Pedro nám naservíroval skládačku, jejíž kompletní sestavení divákovi pomalu dávkuje s tím, že zhruba v polovině filmu dochází k šokujícímu rozuzlení. Ženami opěvovaný Antonio Banderas nám trošinku dozrál, ale nejsem si jist, zdali byl pro tuto roli nejvhodnější volbou. Nicméně po jeho béčkových slaďáčcích se po delší době objevil v kvalitnějším filmu. Ten v každém případě stojí za pozornost a budete-li mít možnost, určitě na něj mrkněte. Jóóó Pedro je Pedro. A naštěstí už jiný nebude. Snad.
Prometheus
Režie: Ridley Scott; USA 2012
Hodnocení: ***
Nevím jak bych začal, ale asi takto: v každém případě je vhodné film Prometheus vidět. Pro skalní „alienology“ to je při vší úctě povinností. Pro zkreslenost mého úsudku a na obhajobu Ridleyho práce nutno podotknout, že jsem dílko zhlédl až napotřetí „vcelku“ a pouze z DVD. Snad až živočišná nadrženost na další „vetřelčí majstrštyk“ a dlouhodobé očekávání způsobily jisté vystřízlivění. V souladu s drtivou většinou příspívatelů na csfd.cz musím taktéž konstatovat, že mistr Scott nepřekročil svůj stín a bojím se, že v případě vetřelčí ságy již tento krok ani nelze udělat. Jelikož nehodlám psát sáhodlouhé eposy, vezmu to velice stručně:
Plusy: úchvatné scenérie v úvodních 30 minutách, mistrná hudba, jako vždy precizní vizuální efekty, ucházející herecké výkony.
Mínusy: absence živočišného strachu, nezvykle velké množství oslích můstků v ději, dost scénáristických záplat.
Závěrem: i přes výše uvedené mínusy je pořád toto dílko hodné přívlastku „mistrné“ a s rukou v nose strčí většinu béčkových rádoby scifithrillerů do kapsy.
Těžko posoudit zda-li je to věkem, filmovým staromilstvím, nedostatkem vitaminu B nebo vším dohromady, ale označení „klasický scifi-thriller“ snesou dle mého soudu pouze 2 filmy: Vetřelec (1979) a Věc (1982). …. a Prometheus na tom (bohužel) nic nezměnil…..
Divoši /The Savages/
Režie: Tamara Jenkins; USA 2009
Hodnocení: ***
Je to takový obyčejný příběh – jak praví klasik „aby to bylo jako ze života“. Chvílemi nutí se smát, ovšem většinou truchlit či minimálně trochu
přemýšlet o životě. Sourozenecká dvojice je vlivem okolností nucena se postarat o svého dementního otce a vedle toho vedou brácha se ségrou své osobní každodenní boje. Ještě nedávno u mne vcelku nesympatický „obtloustle blonďatý“ týpek jménem Philip Seymour Hoffman začíná pomalu, ale jistě sbírat malá bezvýznamná +. V poslední době jsem ho viděl asi ve třech kouscích a nikde nezklamal. Resumé: námětově obyčejný snímek - ovšem precizně zpracovaný - intuitivně nutí k zamyšlení a ke konfrontaci se svým vlastním životem. Hoffmanovi se všechna malá + sečetla a uděluji one big + !
Kawasakiho růže
Režie: J. Hřebejk; ČR 2009
Hodnocení: ***
Nejen skvělé herecké výkony Ladislava Chudíka, Martina Huby, Daniely Kolářové a Lenky Vlasákové se mnou „lehce“ zamávaly. Komorní téma, zpracování kostlivce ze skříně na téma „po letech se provalivší estébácké práskání“ renomovaného psychiatra dodává filmu auru „psychologického masa“. Hřebejk nám zpracoval téma, na které u něho nejsme zvyklí a této úlohy se ujal se vší parádou. Chvíli jsem si zahrával s myšlenkou čtyřhvězdičkového hodnocení, nicméně s odstupem času jsem se z toho vyspal. Každopádně tento výtvor určitě stojí za pozornost. Kdo je bez viny, ať hodí kamenem…
Jednoduchý plán /A Simple Plan/
Režie: S. Raimi; USA/ Francie/Velká Británie/Německo 1998 
Hodnocení: ***
Zajímavá zápletka, zajímavé obsazení, zajímavá atmosféra, zajímavá pointa = zajímavý film, který ani na chvilku nenudí. Zatím nejzdařilejší snímek s naším „počůránkem“ z Pravdivých lží – Billem Paxtonem, co jsem viděl.
Operace Dunaj
Režie: J. Glomb; Polsko 2009
Hodnocení: 0 
Popravdě řečeno, byl jsem zvědav s čím přijde Nova v podvečer výročí mého zplození :-) a invaze spojeneckých vojsk do naší rodné hroudy. O filmu jsem do poslední chvíle neměl nejmenší potuchy a i z toho důvodu jsem tušil nějakou blamáž. Nova nezklamala – s odpuštěním takovou s..č.u už jsem dlouho neviděl. Já ji neviděl i fakticky, neboť z důvodu totální opruzeniny jsem televizi po cca 25 min. přepínal na jiný kanál. Dá se říct, že mne nalákalo docela hvězdné herecké obsazení (myšleno české) a nechápu že po dokončení této slátaniny se její členové nezasadili o stažení z distribuční sítě. Takže poučení z krizového vývoje: tomuto paskvilu se vyhýbejte velikým obloukem!
Václav
Režie: Jiří Vejdělek; ČR 2007
Hodnocení: ***
Film Václav jsem viděl dvakrát. Poprvé jsem neměl možnost ho „vstřebat“ a podruhé jsem měl na něj klid a hned se to projevilo. Dojal mě, rozesmál mě, překvapil mě, okouzlil mě – prostě vše, co se na má měřítka sluší a patří. Dojal mě následným zamyšlením nad životem na vesnici a nostalgickou vzpomínkou na Rapšach. Rozesmál mě při pár vyšperkovaných scénách. Překvapil mě mistrnými hereckými výkony většiny zúčastněných (Trojan, Budař, Norisová, Vašáryová, Lábus). Okouzlil mě lahodnou muzikou J. P. Muchowa. Ten film mě „prostě dostal“.
Stalo se /The Happening/
Režie: M. N. Shyamalan; USA/Indie 2008
Hodnocení: *
Ačkoliv mne zlákalo jméno režiséra Shyamalana (Šestý smysl, Vyvolený ), film jako celek mne absolutně zklamal. Tento počin postrádá jakoukoliv pointu a pár lekacích scén to určitě nezachrání. Na závěr (jako vždy) neabsentuje náznak příštího možného pokračování – kdyby se náhodou pokladny naplnily – ale pevně věřím, že se tomu tak nestalo a nestane.
Valkýra /Valkyrie/
Režie: Bryan Singer, USA/Německo 2008
Hodnocení: * * *
Bohužel až s tříletým odstupem jsem se propracoval k tomuto filmu. Bohužel. Bez mučení se přiznám, že T. Cruise moc nemusím, ale zde předvedl stejně jako ostatní (Bill Nighy, Kenneth Branagh, Terence Stamp a ostatní) ctihodný výkon a film se mi velice líbil. Myslím, že Bryan Singer se ujal zpracování látky velice profesionálně a zaslouží uznání. Strhující děj a permanentní napětí kouzelně podbarvuje hudba Johna Otmana. Už jenom to, že jsem ho viděl „plnohodnotně“ a „dobrovolně“ dvakrát během tří dnů o lecčems vypovídá. Doporučuji všem ke shlédnutí nejen kvůli uměleckým kvalitám a připomenutí faktů ohledně pokusů o odstranění jednoho zakomplexovaného krypla, ale hlavně jako poctu plukovníku Clausi von Stauffenbergovi.
Vlkodlak /The Volfman/
Režie: Joe Johnston, USA 2010
Hodnocení: * * *
Kdysi se mi dostalo do ruky dývko „21 gramů“. Tuším, že dodnes jsem celý film nikdy neviděl, protože u něho – nevím proč (není to myšleno satiricky) – prostě usínám. Nezapomenutelný výkon Benicia Del Tora ovšem zapříčinil můj přerod v jeho fanouška.
I to byl jeden z důvodů proč jsem se těšil na premiéru filmu Vlkodlak. A to tak, že jsem vzal manželku (k její nelibosti) a šli jsme na to do kina. Temná atmosféra, ponuré postavy, permanentní napětí, výborná hudba, mistrně odvedené triky, oblíbený Anthony a Benicio – to vše jsou důvody, kvůli kterým se na tento film kdykoliv podívám znovu.
96 hodin /Taken/
Režie: Pierre Morel; Francie 2008
Hodnocení: * * *
Liama Neesona považuji osobně za velice kvalitního herce. Vždy se mi vybaví jako kladný hrdina, představující charakterní postavu. Na doporučení kámošů jsem zhlédl jeho počin Taken a byl jsem mile překvapen. Ačkoli se jedná o ohrané klišé (bývalý agent - únos dcery – její osvobození ze spárů Yakuzzy), dílko ve mně zanechalo velice příjemný dojem a ponaučení, že i „provařeniny“ se dají natočit velice zajímavým způsobem. Liam zde vystupuje v neokoukané roli „drsoně“, který zapomněl na hoďku a půl na „rob-royovské“ zásady a se záporňákama se nijak nemazlí. Třicet procent času slyšíme chrupání kostí a vidíme nemilosrdné pohledy. Ale kvůli spádu filmu a Liamovu výkonu hodnotím tak, jak hodnotím.
.jpg)
