Take It Easy

Má milá je má drahá

 

„To jsi ty?“

„Noooo, představ si, že to jsem já….“

Takhle podobně může začít vztah na celý život. A nebo taky nemusí. Mě tak začal. A jsem rád. Od prvního okamžiku, co jsem spatřil svojí ženu, jsem věděl, že patřím do té první skupiny. Nevím čím to, ale hned jsem věděl, že s ní chci prožít zbytek života. Vnitřně jsem tušil, že jsme si ve většině věcí podobní. A každou hodinou, minutou a sekundou se mi to potvrzuje. Možná mi v mozku praskla nějaká ampule, možná mě osvítil John Smith a možná se taky nic moc nestalo a jenom si to namlouvám.

         Má milá je moc hezká a líbí se mi jako žádná jiná. Její tělo, oči a vlasy mě přímo magnetizují. Ty magnety jsou tak silné a elektrizující, že přitahování kladných a záporných nábojů zkoušíme v praxi často a dlouze.

Má milá moc nemluví. Přesněji řečeno, mluví k věci. Vše ostatní si vždy řekneme očima a podvědomím. Je to krásné. Neposlouchat půlhodinové projevy o něčem, co se dá vyjádřit jednou větou. Nebo pohledem.

Má milá nemá ráda, když jí říkám „Má drahá“. Je to prý příliš staromódní. Miluju některé staromódní věci. Protože cosi vyjadřují. Vyjadřují úctu k člověku.

         Má milá je pracovitá. Byla, je a bude. To se na člověku pozná. Vypěstovala na zahrádce dva keříky. Jeden už moc ohebný není a druhý se dá ještě nasměrovat. Dvacetileté každodenní zahradničení člověka někdy trochu unaví. Budu se snažit jí občas pomoci. V rámci možností. I když vím nebo tuším, že žádné nemám.

         Má milá je voňavá květinka. Často se k ní nahýbám pod záminkou entomologického výzkumu. Nebo zmrzlinového potřísnění. Nenápadně k ní přivoním a vždy se ocitám uprostřed jarní rozkvetlé zahrady.

         Má milá má ráda kolečkové brusle. Já už taky a …… a přežil jsem to. Slastně si užívám řídkých okamžiků in-lineových přestávek. To jsou ty chvíle, kdy mohu pocítit její přirozené pižma. Proto se snažím méně jezdit a více přestávkovat.

         Má milá prožila v životě krušné chvíle. Zvládla to dobře. Nebo si to alespoň myslím. Nedokážu posoudit hloubku jejích šrámů, ale budu věřit, že čas vše zhojí. Budu věřit a doufat.

         Má milá je pro mne vším. Má milá je pro mne „Má drahá“ – ale neříkejte jí to. Přišlo by jí to příliš staromódní. A to já nechci. Chci pro ní pouze to nejlepší. Koneckonců staromódní může být také někdy to nejlepší.

 

Ke stažení ve formátu PDF:

RamonEsteveZ-Má milá je Má drahá.pdf (74 kB)

Vyhledávání

                 RamonEsteveZ